Portugalské pily, švédské klobásy a finská rádia. Rally má v každé zemi jinou atmosféru
Fanoušci mistrovství světa v rally dokážou za svými oblíbenými posádkami cestovat přes půl světa. Někteří nocují přímo v blízkosti rychlostních zkoušek, aby nepřišli o vybrané místo. Způsob fandění se však v jednotlivých zemích výrazně liší. V Portugalsku burácejí motorové pily, Monte Carlo osvětlují bengálské ohně, ve Švédsku se griluje ve sněhu a ve finských lesích pomáhají přenosná rádia.
V Portugalsku burácejí pily, Monte Carlo osvětlují plameny
Portugalská rally patřila v roce 1973 mezi zakládající podniky mistrovství světa. Její šotolinové rychlostní zkoušky prověřují odolnost soutěžních vozů i schopnosti posádek. K nejslavnějším místům patří skok u města Fafe, kde se na okolních svazích shromažďují desetitisíce diváků.
Soutěžní vozy mohou na skoku letět vzduchem i desítky metrů. Jejich průjezdy doprovází skandování davu, nabídka typického portugalského občerstvení a zvuk motorových pil. Ty zde neslouží k práci se dřevem, ale jako hlasité mechanické vuvuzely poháněné spalovacím motorem.
Kvůli bezpečnosti fanoušci používají pily bez vodicích lišt a řetězů. Zůstává tak pouze motor, jehož vytáčení vytváří hluk a charakteristický zápach benzinu a oleje. Právě tento zvyk se stal jedním z poznávacích znaků atmosféry v okolí Fafe.
Zcela jinou kulisu nabízí lednová Rallye Monte-Carlo, tradiční zahajovací podnik sezony WRC. Jedním z jejích symbolů je horský průsmyk Col de Turini. Stopy soutěžních vozů jsou na zdejších silnicích patrné i mimo samotnou rally, mezi oprýskanými zdmi a kamennými zídkami, které posádkám ponechávají jen malý prostor pro chybu.
K tradičním obrazům Monte Carla patří večerní rychlostní zkoušky, při kterých fanoušci zapalují bengálské ohně. Intenzivní barevné plameny v kombinaci se tmou, sněhem a někdy také mlhou vytvářejí působivou kulisu. Z pohledu posádek mohou průjezdy mezi světly a kouřem připomínat vjezd do ohně.
Ve Švédsku rozhodují vrstvy oblečení, ve Finsku rádio
Rally Sweden je jediným podnikem mistrovství světa, který se jede výhradně na sněhu a ledu. Ani při Rallye Monte-Carlo totiž sníh obvykle nepokrývá celý itinerář. Švédské podmínky proto vyžadují odlišné nastavení vozů a speciální pneumatiky s hřeby, které se dokážou zakousnout do zledovatělého povrchu.
Posádky projíždějí mezi sněhovými bariérami, využívají dlouhé drifty a překonávají skoky, od kterých odlétávají oblaka sněhu. Náročné podmínky se týkají také mechaniků a diváků. Teploty mohou klesnout až k −25 °C, organizátoři proto fanoušky upozorňují, aby nepodceňovali oblečení a vzali si dostatečný počet vrstev.
Ani silný mráz však diváky od rychlostních zkoušek neodrazuje. Rally se mění v rozsáhlý zimní festival, k jehož tradicím patří grilování severských klobás nad otevřeným ohněm. Opékají se ve fanouškovských zónách i na odlehlejších místech v lese, kde si lidé připravují ohniště ve vyhloubeném sněhu.
Finská rally nabízí rychlé šotolinové tratě v lesích, dlouhé úseky projížděné naplno a velké množství navazujících skoků. Podnik byl dříve známý jako Rally 1000 jezer a do mistrovství světa vstoupil při jeho založení v roce 1973.
Motorsport má ve Finsku silnou tradici. Země vychovala sedm mistrů světa v rally a tři mistry světa formule 1. Závody přitom fanoušci nesledují jen z připravených diváckých zón. Část z nich kempuje hluboko v lesích a návštěvu soutěže kombinuje s další finskou tradicí, saunováním.
Důležitou součástí výbavy bývá také přenosné rádio naladěné na frekvenci 99,3 FM, na které vysílá Rally Radio pro oblast Jyväskylä. Rozhlasové komentování umožňuje sledovat průběh soutěže i v místech, kde může být mobilní signál v hustých lesích slabý.
Jedním z nejslavnějších míst finské rally je rychlostní zkouška Ouninpohja. Když je součástí itineráře, fanoušci vytvářejí rozsáhlý špalír také u místa známého jako Yellow House Jump. Nájezdové rychlosti zde mohou přesahovat 150 km/h.
Stejný šampionát tak může mít v každé zemi zcela jinou podobu. Zatímco v Portugalsku se průjezdy ozývají mezi motorovými pilami, v Monte Carlu trať osvětlují plameny. Ve Švédsku se diváci zahřívají u ohně a ve Finsku mezi jednotlivými průjezdy poslouchají rádio nebo míří do sauny.
