Evropský plán se rozpadá. Počet mrtvých na silnicích klesá zoufale pomalu
Evropské silnice jsou sice bezpečnější než před několika lety, ke splnění stanovených cílů však současné tempo nestačí. Počet lidí, kteří umírají při dopravních nehodách, klesá přibližně jen poloviční rychlostí, než by bylo potřeba. Vyplývá to z jubilejní 20. výroční zprávy Road Safety Performance Index, kterou zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost dopravy.
Na silnicích Evropské unie zemřelo během roku 2025 přibližně 19 500 lidí. Dalších více než 100 000 osob utrpělo vážná zranění. Přestože jde oproti minulosti o zlepšení, Evropská unie zůstává výrazně za plánem, podle kterého se má počet usmrcených do roku 2030 snížit o polovinu.
Dosavadní pokles nestačí
Výchozím bodem pro evropský závazek je předpandemický rok 2019. Od té doby se počet obětí dopravních nehod snížil o 15 %. Aby však Evropská unie zůstala na cestě ke splnění cíle, měl už nyní pokles dosahovat 31 %. Jen během roku 2025 se počet usmrcených snížil o 2 %.
Původně bylo nutné, aby od roku 2019 počet obětí každoročně klesal v průměru o 6,1 %. Protože se dosavadní vývoj za plánem opožďuje, budou muset evropské země během zbývajících let dosahovat poklesu přibližně o 10 % ročně.
Zpráva hodnotí výsledky 31 evropských států. Vedle všech 27 členů Evropské unie zahrnuje také Norsko, Švýcarsko, Spojené království a Srbsko. Mezi jednotlivými zeměmi přitom existují značné rozdíly.
Největší posun od roku 2019 zaznamenalo Polsko, kde počet usmrcených klesl o 43 %. Následuje Dánsko s poklesem o 32 % a Belgie s 31 %. Nejbezpečnější silnice mají dlouhodobě Norsko a Švédsko. V obou zemích připadá 19 usmrcených na milion obyvatel, zatímco průměr Evropské unie činí 43 obětí na milion obyvatel.
Za dlouhodobě výborné výsledky získalo Dánsko ocenění PIN Award 2026. Cena byla předána během výroční konference programu PIN v Bruselu.
Česko překonává evropský průměr
V evropském srovnání si dobře vede také Česká republika. Patří mezi deset zemí, které od roku 2015 překonaly průměr Evropské unie při snižování počtu usmrcených i těžce zraněných při dopravních nehodách.
Česko se současně zařadilo mezi šestnáct států programu PIN, kterým se během posledních deseti let podařilo snížit počet usmrcených o více než 20 %. Také v tomto ukazateli je výsledek lepší než průměr Evropské unie.
Podle ředitele divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavla Havránka je důležité, že se v České republice nesnižuje pouze počet usmrcených, ale také počet těžce zraněných. Právě vážná zranění mají pro jednotlivce i celou společnost dlouhodobé následky a představují stejně podstatný ukazatel bezpečnosti jako počet obětí.
Dosavadní zlepšení přisuzuje systematické práci založené na datech a spolupráci státu, krajů, obcí, Policie ČR a odborných institucí. Zároveň upozorňuje, že dosažené výsledky nejsou důvodem ke zpomalení.
„Současně však nesmíme polevit. Chceme-li splnit evropské cíle do roku 2030, bude nutné pokračovat v investicích do bezpečné infrastruktury, moderních technologií, prevence i účinného dohledu nad dodržováním pravidel silničního provozu,“ uvedl Pavel Havránek.
Vážných zranění neubývá dostatečně rychle
Evropská zpráva upozorňuje, že pokles počtu vážně zraněných za vývojem počtu usmrcených zaostává. Každý rok utrpí na silnicích Evropské unie vážná zranění přibližně 100 000 lidí.
Problematický vývoj zaznamenává například Nizozemsko. Počet usmrcených na milion obyvatel je tam nyní vyšší než před deseti lety. Mezi většími evropskými státy jde o ojedinělý případ. Kvůli vysokému podílu cyklistické dopravy je pro zemi zvlášť důležitá ochrana zranitelných účastníků provozu. Podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy však dosavadní opatření nejsou dostatečná.
Spoluautorka zprávy Jenny Carson označila současnou situaci za Evropu dvou rychlostí. Některé státy se podle ní stále pohybují směrem ke splnění cíle, většina však zaostává a Evropská unie jako celek není na správné cestě.
„Tento vývoj není nevyhnutelný. Je výsledkem rozhodnutí, která jednotlivé vlády přijímají,“ uvedla Carson.
Bezpečnostní pravidla mohou začít ustupovat
Evropská rada pro bezpečnost dopravy současně varuje před návrhy, které by mohly dosavadní pokrok ohrozit. Diskutuje se například o dlouhodobém zmrazení bezpečnostních požadavků pro připravovanou kategorii malých elektromobilů.
Dalším návrhem jsou výjimky z povinné instalace inteligentních omezovačů rychlosti do elektrických dodávek. Obavy vyvolává také možné rozšíření přeshraničního provozu delších a těžších nákladních vozidel.
Nabourali jste? Víte, co dělat po dopravní nehodě a jak následně řešit škody na autě?
Riziko mohou představovat rovněž obchodní jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Jejich výsledkem by podle ETSC mohlo být uznávání méně přísných amerických bezpečnostních standardů vozidel jako rovnocenných evropským požadavkům.
Také Evropská komise ve své průběžné revizi zveřejněné v únoru 2026 připustila, že zlepšování postupuje příliš pomalu. Současné nástroje podle ní nemusejí stačit k řešení problémů, které bezpečnost silničního provozu čekají v dalších letech.
ETSC proto požaduje důslednější zavádění principů Safe System, silnější dohled nad dodržováním dopravních předpisů a stabilní financování opatření zaměřených na bezpečnost. Potřebné je také rychlejší shromažďování evropských klíčových ukazatelů výkonnosti.
Evropská unie by podle rady měla zachovat přísné bezpečnostní standardy vozidel a při revizi legislativy v roce 2027 připravit jejich další zpřísnění. Doporučení se týká také rychlostních limitů. V zastavěných oblastech by mělo platit 30 km/h, na obousměrných silnicích mimo obec bez středního dělicího pásu 70 km/h a na dálnicích nejvýše 120 km/h.
